Výlety na hory

Na Horní Mísečky – 22 km

Z centrálního parkoviště  zelena  po cestě na Rovinka a dále na Třídomí. Odbočíme vlevo cestou číslo 12 (značení KRNAP) na Horní Mísečky.Krásné výhledy na Špindlerův Mlýn a první přehradu na Labi. Vrátíme se buď po  cervena  přes tři kopce, nebo pohodlnější cestou přes Janovu horu zpět na Rovinku a dále do Benecka.


Sněžka – 11-14 km

Cesta na Sněžku
Cesta na Sněžku

Výchozí místo Horní Malá Úpa – dojedeme Krkonošským cyklobusem – provoz červen – září. Od Pomezních buď po  cervena  stoupáme přes Soví sedlo, Jelenku, Svorovou horu na Sněžku. Procházíme všemi výškovými stupni (velmi hezké značení Krkonošského národního parku) až na kamenitý vrchol Sněžky 1602 m n.m. (nová poštovna). Sestupovat budeme po  cervena  ke Slezkému domu a po  modra  Obřím dolem zpět do Pece pod Sněžkou.

Výchozí místo Pec pod Sněžkou, po  modra  kolem kabinové  lanovky na Sněžku a pokračujeme po  modra  k místu připomínajícímu slavnou hornickou historii Obřího dolu – tzv. Kovárně (otevřené štoly – info: 499 874 298) – první zpracování železné rudy. Přímo naproti na svahu Studniční hory se nám nabízí pohled na Čertův hřebínek a na vynikající přírodovědné lokality – Čertovu rokli a Čertovu zahrádku.

Chvíli po té, co vyjdeme z lesa, se objeví po pravé straně vodárna pro Sněžku – nesprávně bývá nazývána „trkač“, správně jde o Peltonovu tubínu. Otevírá se nám pohled na protější Úpskou jámu lemovanou Úpskou hranou a skrývající nejznámější krkonošskou zahrádku – Krakonošovu.

Kolem Dixova kříže vyjdeme kamenitou cestičkou k  polské boudě – Slezký dům a po  cervena  kamenité cestě až na vrcholek Sněžky. Zpět můžeme použít kabinovou lanovku do Pece pod Sněžkou nebo sejít pod lanovkou po  zluta  na Růžohorky a dále po  zelena  do Pece pod Sněžkou.


Pramen Labe a Sněžné jámy – 15 km

K Prameni Labe
K Prameni Labe

Z Horních Míseček jdeme  (v letním období kyvadlovou dopravou po Masarykově horské silnici) na Zlaté Návrší a k Vrbatově boudě. Silnice vznikla před 2. světovou válkou v souvislosti s budováním vojenských obranných zařízení na hřebenech Krkonoš. Tehdejší pohnutou historii předmnichovské republiky připomínají „řapíky“ – malé betonové bunkry, roztroušené nejen na hřebenech Krkonoš). Po hraně Labského dolu  cervena  pokračujeme k Pančavskému vodopádu (nejvyšší 140 m vysoký vodopád). Na svazích Pančavské jámy pod námi se rozkládá Schustlerova zahrádka, místo s nejbohatší květenou české strany Krkonoš, pojmenované na počest významného krkonošského badatele prof. Schustlera, který již v r. 1923 formuloval první návrh na prohlášení Krkonoš za národní park. Dojdeme k rozporuplné betonové Labské boudě, která byla postavena na místě dřevěné boudy, která v roce 1964 vyhořela.
Podle počasí a našich sil můžeme odbočit přímo k prameni Labe nebo pokračovat Koňskou cestou po  zluta  k Sněžným jamám (300 m hluboké srázy na jejíž hraně stojí polská meteorologická stanice připomínající hrad WAWEL a dále na Violík a Českou budku  cervena  (Cesta přátelství), kde odbočíme  zluta  k prameni Labe.
Na Rozcestí u čtyř pánů (název připomíná prudké majetkové spory, které zde panovaly mezi českými a slezskými šlechtici v 16. a 17. století), pokračujeme po žluté k Vrbatově boudě kolem kamenné mohyly, která připomíná dějiště sportovní tragédie z roku 1913, kdy ve sněhové vánici během běžeckých závodů zahynul přední český lyžař Bohumil Hanč a jeho kamarád Václav Vrbata.


Kotel – 12 km

Kotelní jámy
Kotelní jámy

Z Horních Míseček (dojedeme autem, autobusem či přijdeme z Benecka přes Rovinka pěšky) vystoupáme na Zlaté Návrší k Vratově boudě  zluta  (v letním období kyvadlovou dopravou). Po  cervena  kolem Harrachovech kamenů (skalní tory) s nádherným výhledem do údolí pokračujeme na Růženčinu zahrádku a stoupáme do Kotelského sedla. Následuje klesání k proslulé horské chatě Dvoračky a nové Štumpovce. Zpět jdeme  zelena  Krakonošovou cestou přes Malou a Velkou kotelní jámu na Horní Mísečky.


Rýchory – Rýchorský prales

Rýchorský prales
Rýchorský prales

Rýchory jsou nejvýchodnější součástí Krkonoš a dosahují až do výše 1033 m.n.m. (Dvorský les). Rýchory jsou považovány za nejméně porušené místo v celých Krkonoších. Na vrcholku rýchorského hřbetu stojí Rýchorská bouda.  Nezapomeňme se také z blízké vyhlídky, pozůstatku po Maxově Boudě, porozhlédnout po východních Krkonoších, jejichž úžasné panoráma s majestátně se tyčící Sněžkou. Rýchorský prales (Dvorský les) je lokalita vyhledávaná především fotografy pro svoji romantičnost a přirozenou krásu místních lesů, jež jsou ojedinělé  hustým výskytem buků. Zakrslé a do bizardních tvarů pokroucené stromy, větve porostlé mechem, ale také cenné byliny, to vše vytváří podivuhodnou atmosféru místa, kam jen sporadicky pronikají sluneční paprsky.